Facebook

 

Mobiliář

CENÍK - V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte:

Hanu Vrbovcovou, email: vrbovcova@posemberi.cz nebo tel: 775 798 959

Mgr. Miloslava Olivu, email: oliva@posemberi nebo tel: 721 210 662

Více ZDE

Vzhledem k mimořádným událostem je půjčovné pro rok 2021 zdarma.

Pivní sety

GEOCACHING

GEOCACHING®
Pojďte na lov, více zde
Keška

Podpořte region

Číslo humanitárního účtu: 3244297369/0800

PRŮBĚŽNÁ veřejná sbírka na pomoc občanům a subjektům z MAS Pošembeří a z MAS Podlipanska!

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

givt.cz

Vaše nákupy mohou pomoci k podpoře naší organizace. Jak na to? VÍCE ZDE

 

 

INFOABSOLVENT

Integrovaný informační systém o uplatnění absolventů škol (ISA+)

INFOABSOLVENT

Počítáme s vodou

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Stránka

  • 1

PŘEHLED REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ PROGRAMU LEADER 2009 – 2014

REALIZOVÁNO CELKEM 119 PROJEKTŮ (stav k 14.4.2015)

, 3. 1. 2015 Zobrazit více

KULTURÁK OŽÍVAL ZNÁMÝMI JMÉNY I TRADICÍ

KULTURÁK OŽÍVAL ZNÁMÝMI JMÉNY I TRADICÍObčanské sdružení Čihadlo oživilo kulturní dům v Doubravčicích nejen známými interprety, ale i tradičními akcemi. A okny již dávno nefičí meluzína ...

OBČANSKÝ PRŮKAZ PROJEKTU:
Název: Rekonstrukce kulturního domu Doubravčice – I. etapa
Zajímavost: v minulosti koncerty známých interpretů a skupin
Žadatel: o.s. Číhadlo
Celkové výdaje projektu: 341.207,- Kč
Výše dotace: 307.086,- Kč
Podáno: v I. výzvě na podzim 2009
Realizace ukončena: březen 2010
Udržitelnost projektu do:
duben 2015


Na otázky odpovídal: pan Jaroslav Prkno – zakladatel a předseda o.s. Číhadlo a od roku 2010 starosta obce Doubravčice

 

Projekt podávalo občanské sdružení Číhadlo. Kdy bylo založeno a proč?
Číhadlo se zakládalo proto, aby existovala nějaká složka, která tady bude organizovat společenské akce. Sdružení vzniklo v prosinci 2008. Na začátku nás bylo 7 lidí, počet zhruba zůstává, i když s obměnami, aktivních je přibližně 5 lidí.

 

Necítí těch pět skalních členů jisté vyhoření?
Ze začátku tady byla každý měsíc nějaká akce. Dá se říci, že jsme lidi „přesytili“ kulturními akcemi. V současné době se to omezilo na zhruba čtyři akce za rok, protože je to tak akorát, abychom naplnili sál.

 

Chcete říci, že tím, že bylo hodně akcí, chodilo na ně míň a míň lidí?
Přesně tak. Zvali jsme ty interprety, které jsme si mohli finančně dovolit. Později jsme ale začali pociťovat velký úbytek zájmu lidí, i když to byli umělci zvučných jmen. Dá se říci, že poslední vydařená akce byl koncert Visacího zámku, kdy tady bylo přes 400 lidí. Na další koncert skupiny Děda Mládek Ilegal Band přišlo asi 70 lidí. To se uvažovalo dokonce, že se to zruší. Nakonec jsme se s kapelou dohodli, že nehráli za plnou cenu. A pak už to začalo upadat. A nebyly to jenom koncerty, třeba i zábavy apod.

Nakonec jsme se dohodli, že akce zachováme, ale v duchu tradic. Takže zůstanou tři čtyři tradiční akce, které budou každý rok - počínaje novoročním plesem, který je vnímán jako společenská událost v obci, masopust, posvícenská zábava a už několik let organizačně spolupracujeme na Hradešínských strunách.

Jinak samozřejmě pomáháme ostatním sdružením v obci s pořádáním některých akcí, které se dějí v kulturním domě. To je většinou o.s. Dokolečka a vánoční nebo mikulášská besídka.

 

Ještě ke sdružení - proč název Čihadlo?
Takhle se tady v Doubravčicích jmenuje jedna lokalita, tak podle toho. (Dle webu Číhadla je čižba lapání ptactva rozmanitým náčiním. Pozn.red.)

 

Tady je tedy tradice čižby - chytání ptactva?
Nene, na webu jsme se jen snažili vysvětlit pojem čihadlo, protože existuje spousta míst s tímto názvem – kopce, rybník apod.

 

Pojďme si povídat o projektu, který jste vymysleli a podali žádost o jeho podporu. Vy jste ho podávali již necelý rok po založení o.s. Měli jste 10% spoluúčast (tj. cca 34 tis.Kč). Jak jste řešili vůbec předfinancování celé investiční akce?
Záměrem Čihadla bylo, že se kulturák bude postupně dávat dohromady, tedy alespoň sál. Měli jsme v plánu, bohužel se to asi nikdy neuskuteční … ale tradicí tady bývalo ochotnické divadlo a promítání. To bohužel asi už kapacitně nezvládneme … Počítalo se s tím, že peníze, které by se vydělaly, by se dávaly do obnovy a postupné rekonstrukce. A začalo se okny, která byla prioritou.

 

A jak to bylo tedy se spoluúčastí?
To byl výtěžek ze vstupného z akcí. Takhle to fungovalo od samého začátku.

 

Měli jste celých cca 300 tisíc i na předfinancování?
Ne, tak samozřejmě na to, abychom ta okna zaplatili, na to jsme si museli půjčit a pak se to z dotace vrátilo.

 

Vzali jste si úvěr od banky?
Ne, myslím, že to byly půjčky od známých, od soukromých subjektů.

 

Proč jste podávali právě rekonstrukci KD? Nic jiného v obci nebylo potřeba?
My jsme chtěli hlavně ten prostor využít, aby sloužil, když už tady je.

 

Co je to vlastně za budovu? Čemu dříve sloužila?
Je to budova z počátku 50. let 20. století a v podstatě chátrala. V roce 2006 do objektu zatékalo střechou, obvodové zdivo bylo poškozeno vzlínající vodou a napadeno plísní. Původní okna a dveře ze smrkového dřeva byla zničená, ze stropu odpadávaly kusy omítky, elektroinstalace byla nefunkční.
Poslední akce, které se tady konaly, byly ještě za dob JZD, občas se konala nějaká zábava. Život tady skončil po jedné vesnické bitce, po které se společenské akce zakázaly. Kulturák vlastně sloužil hlavně JZD, protože tu byla první jídelna, než si ji postavili v družstvu. Jinak to bylo úplně prázdný, to bylo pro potřeby družstva, občas hasiči udělali ples …

 

Přečtu-li si na plakátech, že se akce koná v „Restauraci U radnice“, tak je to v přilehlé hospodě nebo v sále?
Restaurace U radnice se to tady jmenovalo dřív. Teď se to jmenuje Hospoda Doubravčice a když děláme nějakou akci, tak píšeme „v sále Hospody Doubravčice“ anebo v kulturním domě.

 

V čem spočíval projekt?
Zamýšleli jsme ho jako první etapu rekonstrukce, která spočívala v opravách vnitřních omítek a malby, opravě parketové podlahy, zateplení stropu a výměně oken a vchodových dveří.

 

Splnil projekt očekávání? Zvýšila se např. návštěvnost?
Nemyslím si, že by okna zvedla návštěvnost, ale předtím se okna dala otevřít, i když byla zavřená. Samozřejmě tamtudy táhlo, takže pokud se daly stoly k oknu, nedalo se u nich sedět.

 

Zlepšil se tedy komfort návštěvníků …
Vytápění se vyřešilo úplně jinak, protože my jsme pořídili (Čihadlo) plynovou nádrž za dům a veškeré vytápění, které dříve fungovalo na tuhá paliva a šlo z hospody a nebylo možné to vytopit, si teď řešíme po svém, nezávisle na hospodě přes plynový kotel.

 

Na projekt jste chtěli navázat druhou a třetí etapou. Mělo se jednat o výstavbu sociálních zařízení, opravy hydroizolací a instalaci vzduchotechnického zařízení. Ve třetí pak dokonce vytápění tepelným čerpadlem. To tedy již nepřichází v úvahu?
Nene, pokračovali jsme dál již bez jakýchkoli dotací. Podařilo se nám postavit samostatné sociálky za pomoci a přispění obce. Další realizaci rekonstrukce řeší už obec jako taková, protože jsou jiný možnosti na čerpání dotací než malého sdružení.

 

Podávala obec projekt tedy někam jinam?
Na podzim 2011 jsme podali přímou žádost zase na SZIF (Státní zemědělský a intervenční fond – pozn.red.) a úspěšné přidělení dotace jsme letos na jaře podepsali.

 

A čeho se podpora týká?
Dostali jsme na rekonstrukci sálu a kulturního domu jako takového. Podařilo se nám získat zhruba 6,3 milionu korun.

 

To je úžasné! Kam peníze tedy půjdou, co všechno se opraví a vylepší?
Teď máme dva roky na to, abychom mohli začít čerpat. Takže my si tady v klidu doděláme akce, které se blíží ke konci a pak se pustíme do dalšího. Z projektu hodláme pořídit střechu, sanaci, odvodnění, izolace, fasádu. Pokud zbudou peníze, i elektroinstalaci.

 

Projekt se týká jen sálu nebo celého objektu včetně hospody a dalších prostor?
Peníze jsou především na sál, na rekonstrukci kanceláře úřadu. Nebude zahrnut obecní byt, hospoda, ani prostory rodinného centra Dokolečka, které již rekonstrukcí prošly. Pokud by šlo všechno dobře, chtěli bychom zvelebit prostory na půdě.

 

Pro jaké účely? Na kanceláře …?
Ne, kanceláře ne, spíš pro komunitní využití apod.

 

Kdo všechno a jak často sál využívá?
Sál má možnost využít kdokoliv. Například při oslavách obce v něm proběhla výstava fotek, brožur a historických materiálů. Lidé si ho pronajímají na větší oslavy, dokonce se tady tančila zumba …

 

Takže se v sále dá i sportovat?
Ano, přesně tak. Vloni tady například vznikla fotbalová přípravka a trénují tam přes zimu.

 

A co ta okna …?
Tak samozřejmě nehrají vyloženě fotbal, spíš se učí techniku. A hlavně mají sálový míč, který neskáče.

 

Má Čihadlo na starosti třeba i drobné opravy, úklid anebo to je na obci?
Máme na starosti vytápění a údržbu hlavně přes zimu. Když je akce, tak se lidé domluví, pomáhají i lidé mimo Čihadlo s přípravou, úklidem sálu apod.

 

Překvapilo Vás něco nečekaného při realizaci projektu anebo vše probíhalo hladce?
Překvapilo? Myslíte tu byrokracii?

 

Určitě, jestli to považujete za zásadní při přípravě projektu, tak by to mělo zaznít. Dosud nezkušení žadatelé by měli být připraveni i na tohle.
Já věřím tomu, že kdo si tímhle jednu prošel, podruhé už do toho nepůjde. Pokud na to vyloženě nemáte čas někde sedět a sepisovat, podávat zprávy apod. Vím, že tehdy to zabralo čas dvou lidí.

 

Dá se říci, že je Váš projekt nebo to, co se kolem něho děje, něčím zajímavý například v rámci regionu? Co třeba jinde nefunguje …
(Povzdech …) Po pravdě nevím. Já třeba závidím Přišimasům, kde jsou lidi tak jednotný tady v těch kulturních akcích, že tam když se něco děje, tak mám pocit, že do toho jde celá vesnice.

 

Tady ten pocit nemáte?
Ne.

 

Vidíte, ale navenek to tak nepůsobí. Když se například podívám na vaše webové stránky, tak tam najdu originální akce jako Adopce stromů, brigády …
To ano, ale to dělá hodně úzký okruh lidí. Já jsem třeba hrozně rád, že lidi, když je masopust, se přenesou přes to, co dělají, a přijdou v masce.

 

Ještě k projektu … dalo by se něco vymyslet či udělat jinak?
Když se to připravovalo, tak jsme si řekli, co je potřeba udělat a na tom se to stavělo. Bylo potřeba udělat okna. Ta by zase neměla význam, kdyby se nezateplil strop.

 

Na co by se měli budoucí žadatelé podle Vás připravit?
Z pohledu sdružení musí mít opravdu někoho, kdo na to bude mít čas. Není to o tom, že se sepíše žádost, pak se pošle a pak se čeká, jestli to vyjde nebo ne.



Jaroslav Prkno
- předseda o.s. Čihadlo
- rodák z Přišimas, od roku 1987 v Doubravčicích
- v roce 2010 se stal uvolněným starostou Doubravčic
- původně kuchař, naposledy řidičem z povolání


 

Jak byste zhodnotil dosavadní starostování?
Za volantem jsem měl daleko menší nervy. Po pravdě, jediné, co mi to přineslo je, že jsem si udělal obrázek o lidech. Dnes vím, co od koho můžu v obci čekat.

 

Budete znovu kandidovat?
Asi určitě.

 

Ještě pár otázek k Doubravčicím. Hrají tady velkou roli chataři?
Velkou. Červených čísel máme 225 a žlutých čísel je 278. Chatařů je tedy víc než místních. V obci žije něco málo přes 500 obyvatel, přitom dalších 200 není přihlášených plus navíc zmiňovaní chataři.

Do hovoru vstupuje místostarosta Tomáš Němec: obec má z chatařů příjem sedm procent obecního rozpočtu, ale agenda vůči chatařům činí 60%.

 

To je tedy zajímavý poměr.
Víte co, tady to byla původně rekreační oblast. Postupem času, tady vyrůstaly obytné lokality a lidi se stěhovali natrvalo. V současné době je připraveno dalších 80 zasíťovaných parcel … doženeme je.

 

Bude parcelace ještě pokračovat?
Studií na rozparcelování je daleko víc, ale my jako obec to dál nepustíme jenom z toho důvodu, aby ti, kteří by si pozemky případně koupili, aby se nedostávali do problémů se službami apod. Plány máme především dodělat, co je rozdělané.


Máte také novou mateřskou školku …
To je právě jedna z investičních akcí, které probíhají. Po kanalizaci a vodovodu jsme postavili školku. Je to takový růstový program – až to bude celé stát, tak tam budou tři třídy. Postavili jsme to s tím základem a zatím s jednou třídou. Kapacitně je to zhruba 27 dětí. Jak budou děti dorůstat, budou přibývat třídy až na tři. Celkem zhruba 90 dětí.

 

Z čeho jste ji financovali?
Opět z dotace. První etapa – hrubá stavba a střecha - nás stála asi 4,5 a teď ta druhá (dovedení ke kolaudaci) 8 milionu korun včetně zařízení a vybavení tak, aby se mohl spustit provoz.

 

Chcete ještě něco dodat, co nezaznělo a mělo by?
Víte co, kulturák každý obce by mělo být takový centrum lidí. Když už někdo nechodí do hospody, kde se lidi potkávají, tak by měl chodit alespoň na společenské akce. Tady by se ty lidi měli potkávat.

 

Vy si myslíte, že tohle nefunguje?
Určitě to nefunguje, tak, jak jsem si na začátku představoval. To, že se vůbec zakládalo Čihadlo, vzniklo z toho, že chodíte do hospody a posloucháte ty prudiče. Pak to celé založíte, připravíte, začnete pořádat akce, a ti, kteří nejvíc volali po akci, zůstávají v té hospodě sedět dál, než aby přišli třeba na zábavu.

 

Trochu rozčarování ..?
Hmm. Samozřejmě, když se to rozjede a daří se, tak tohle nevnímáte. Když si vezmu zpětně, kdo všechno tady vystupoval. Někoho musíte domluvit třeba rok dopředu, někomu stačí dva měsíce. Spolupracovali jsme s agenturami, které ty interprety zastupují nebo mají kontakty a dalo se všechno domluvit. Ale vždycky to skončí na tom, že se dozvíte nějakou částku a vy musíte najít odpovídající cenu za vstupenku pro místní lidi, abyste zároveň ale neprodělala. Kvůli tomu se tam třeba postavil i bar, udělaly se samostatné sociálky, aby se nezatěžovala hospoda. Takže, když už se nevybere na vstupu, musí ten příjem přijít odjinud – prodávat pití, chlebíčky, dělat tomboly apod.
Lidi (prudiči) si samozřejmě ze začátku mysleli, jak moc na tom „rejžujeme“. Ale třeba na Bobkovi jsme prodělali 20 tisíc, přitom přišlo přes 300 lidí.

 

Třeba se k tomu někdy přeci jen vrátíte? Vždyť sem jezdili lidi i z okolí.
Když jsme viděli, že to začíná fungovat, tak jsme domlouvali i autobus. Přistavili jsme autobus po skončení akce a rozváželi jsme po okolí.

 

To je pravda, na to si vzpomínám. Měli jste dobře připravený nejen koncert samotný, ale i „služby“ okolo. Třeba si v budoucnu uděláte radost a zase do Pošembeří přizvete někoho zajímavého.
Víte co, hodně se na tom podepisuje, že lidi nemají peníze. Oni by třeba chtěli jít, ale když si koupí vstupenku dva, tak si to dneska rozmyslí. Taky jsem si říkal na tom propadáku s Ilegalem, za lístek jsme chtěli 120 korun, „kde jsou ty lidi?“ Pak jsem to pochopil. Když rok na to vystupovali v Brodě v Liďáku, tak tam nepřišel taky vůbec nikdo. Měli snad stejný počet jako my.

Jsou jména, která určitě natáhnou a lidi dají za lístek cokoliv. Nejlepší v tomhle byl Jiří Schmitzer. Lidi na něho přijdou a nepotřebuje žádnou složitou aparaturu kolem. Když jsme sem pozvali revival Kabátů, tak oni dělají stejnou světelnou show jako Kabáti. Ale to jim musíte poslat elektrický schéma kulturáku, aby měli jistotu …

Na Visací zámek přijeli lidi až z Benešovska. Chtěli jsme sem Tři sestry, které bychom byli schopni zaplatit, ale oni vám sem nepřijedou, protože sem nedostanete minimálně tisíc lidí. A přitom jejich kytarista tady má chatu v Doubravčicích.
Wohnouty, když nikdo neznal, když se učili hrát, tak zkoušeli tady v kulturáku. Sem jezdili a tady se učili. Ale začali hrát, jsou slavný a řekli si 70 tisíc za vystoupení. To se tady nedá zaplatit.

Katapulti, když tady zahráli, taky naplnili sál.
Brutusáci – fantazie. Jenom za nima přijelo 100 skalních fanoušků, kteří jezdí všude. A to byli „dědkové“ naprosto úžasní. Ale objednáváte je rok dopředu.

 

No, proč ne. Mít takhle tři čtyři jména za rok … a lidi přijdou, ušetří si, dají vstupenku třeba jako dárek …
Když jsem pátral po tom, proč lidi nechodějí – když je nás tady ve vesnici tolik – proč nepřijde třeba 150 lidí jenom z vesnice? Proč sem chodí jenom hlavně to okolí. Pak se dozvíte, že to nebudou podporovat, aby si tady někdo mastil kapsu.

 

A jste na to alespoň hrdý, že tohle se Vám dařilo? Myslím, že máte být na co.
Tak určitě. Jsem rád za to, že se to rozjelo a aspoň ten rok fungovalo tak, jak to fungovalo. První dva roky byly naprosto úžasný a přesně splňovaly to, proč se to dělalo. Teda naše úplně první akce byli Pražští heligonkáři. U vstupu jsme dávali čaj nebo kafe a zákusek a přišlo 50 lidí. Mohlo se to zabalit hned po téhle akci. Zaplaťpánbůh, lidi, co v tom byli, vydrželi. Hned na to se udělal první novoroční ples a byl úplně plný sál. Lidi neměli problém přijít ve společenském oděvu. A to byl takový start. Pak se udělal první masopust – půjčili jsme si traktor, dvoukoláček, ozdobilo se to chvojím, vyrobily se masky a lidi přišli zase … Měli jsme jitrnice, jelita, sud s pivem, k tomu se posadilo stočtyřicetikilové mimino a bylo fajn. Proto chci zachovat hlavně ty tradice, aby tohle fungovalo dál.
šš

 

 

 

 

 

 

 


 


, 10. 1. 2013 Zobrazit méně

CHUŤ NĚCO ZMĚNIT MUSÍ BÝT SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH Z NEÚSPĚCHU

CHUŤ NĚCO ZMĚNIT MUSÍ BÝT SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH Z NEÚSPĚCHUMaminky z MŠ Sokolská v Českém Brodě chtěly dětem dopřát nové herní prvky na zahradě MŠ. Povedlo se! Mají je od "strašného dítětě".

, 23. 5. 2012 Zobrazit více

Stránka

  • 1