S námi nezabloudíte

mapa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 7. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 25 až 29°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Zobrazit více ...

Mobiliář ceník

CENÍK

V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte Mgr. Miloslava Olivu na email: oliva@posemberi nebo tel: 721 210 662

Pivní sety

Facebook

 

GEOCACHING

GEOCACHING®

Pojďte na lov, více zde

INFOABSOLVENT

Integrovaný informační systém o uplatnění absolventů škol (ISA+)

INFOABSOLVENT

Podpora udržitelnosti a rozvoje venkova

logo

INZERCE ZDARMA!

Domovská stránka

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

kostely, kaple

Tismická bazilika

Bazilika Nanebevzetí P. Marie

Ojedinělá trojlodní románská poutní bazilika Nanebevzetí P. Marie v Tismicích z konce 12. století je zachovaná v původní podobě kromě krytů věží. Je postavena z neomítaných pískovcových kvádrů se dvěma věžemi a třemi apsidami. Lodě jsou odděleny arkádami. Románský interiér kostela zdobí barokní nástropní malby. Připomínkou vybudovaných a později zbořených ambitů je barokní vstupní brána se sousoším sv. Jana Nepomuckého. Krádežím na konci 20. století padla za oběť mimo jiné mimořádně hodnotná gotická plastika P. Marie Tismické z počátku 15. století, která je dodnes nezvěstná a na hlavním oltáři ji nahrazuje pouhá kopie. V severní kostelní věži je zavěšen nejstarší zachovalý zvon na Kolínsku, zhotovený v roce 1442.
Přístupná na vyžádání na protější faře, hlavní pouť v neděli kolem 15.8.

Kostel sv. Havla

Na území Štolmíře se měl podle legendy nacházet dvorec Žitomíř pražského knížete sv. Václava. Velkorysý půdorys středověkého jádra dnešní vesnice nasvědčuje hypotéze, že se mohlo jednat o neúspěšnou lokaci královského města. Koncem 13.stol. je v listině krále Václava II. zmiňován jako trhová ves. Později Štolmíř připadla městu Český Brod a po konfiskaci jeho majetku se roku 1623 stala součástí černokosteleckého panství, jemuž vládl knížecí rod Lichtenštejnů.
Nejvýznamnější památkou je zdejší velkolepý barokní kostel sv. Havla, vzniklý na místě původního středověkého kostela. Z úsporných důvodů sem bylo převezeno (umělecky velmi hodnotné) zařízení z klášterního kostela v Sázavě, které se skládá z obrovského barokního oltáře a varhanní skříně.
Kostel přístupný při hlavní pouti v neděli kolem 16.10.
ODKAZ

Kostel sv. Martina

Pozdně románský kostel sv. Martina v Kozojedech z konce 12. století je poprvé písemně doložen v roce 1225. Ves u kostela byla částečně opuštěna v době kolem roku 1300 a úplně zanikla nejspíše v polovině 14. století pro nedostatek vody. Ves Kozojedy se přesunula k vydatnému prameni na dnešní místo.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Kaple sv. Isidora v Dobročovicích

Kaple sv. Isidora v Dobročovicích byla zbudována zbožnými sedláky za doby moru kolem roku 1700. Když kaplička sešla, byla roku 1771 nákladem vévodkyně Marie Terezie Savojské vystavěna nynější kaple s neobvyklým obřadním oltáříkem.
zdroj fotografie: O.S. Dobrák

Kostel sv. Jiří v Hradešíně

Vesnice Hradešín existovala nejpozději na počátku 12. století. V raném středověku se zde nacházel opevněný panský dvorec s románským kostelíkem, který se zachoval dodnes. Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Jiří. Jedná se o mimořádně pozoruhodnou směsici všech stavebních slohů od 12. do 18. století. Základem stavby je románská rotunda, k níž byl koncem 14. století přistavěn nový gotický kostel. Po roce 1462 nechal majitel škvoreckého panství kolem kostela vybudovat pozdně gotické opevnění. Za vlády rodu Smiřických ze Smiřic byla k jižnímu průčelí přistavěna renesanční předsíň. Vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna nechala v barokním slohu přistavět sakristii a u severní hradební zdi vyrostla hranolová zvonice. K dalším stavebním úpravám došlo na konci 19. století. Před vchodem do kostela se nachází renesanční kamenná kazatelna, přenesená v roce 1910 z kostela v sousedních Přišimasech.
Poblíž kostela je situována barokní zvonice z roku 1734 postavená v souvislosti s opravou kostela z popudu kněžny Marie Terezie Savojské. V letech 2000 – 2001 byla zvonice opravena.
Místní naučná stezka seznamuje s historií obce a vede po svazích vyvýšeniny s kostelem, která je i místem dalekého výhledu.

Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

zámky

Zámek ve Škvorci

Zámek ve Škvorci

Vznik hradu ve Škvorci je poprvé připomínán po polovině 13. století. Ve 14. a 15. století Škvorec držela vlivná rodina Olbramoviců, jejíž členové za vlády Lucemburků zastávali důležité funkce na královském dvoře. Z tohoto rodu pocházeli také pražští arcibiskupové. Za vlády Smiřických mělo škvorecké panství od konce 16. století společnou vrchnost se sousedním panstvím Kostelec nad Černými lesy. Roku 1621 tak obě dominia přešla do správy Albrechta z Valdštejna. Knížecí rod Lichtenštejnů škvoreckému panství vládnul až do zániku poddanství v roce 1848.
Nejstarším sídlem vrchnosti byl zdejší středověký hrad, přestavěný v 16. století rodem Smiřických na renesanční zámek. Kolem roku 1727 jej vévodkyně Marie Terezie Savojská z Lichtenštejna nechala upravit v barokním slohu, nyní je dochována část vých. křídla se vstupní věží. V jeho sousedství se nachází pozdně barokní tzv. Nový zámek z konce 18. století, který sloužil jako hospodářská a správní budova.
Zámek ve Škvorci je nyní přístupný pouze při významných místních oslavách
Odkaz

jiné zajímavosti

Pivovar v Kounicích

První písemné zmínky o pivovaru v Kounicích jsou z přelomu 16. století. V roce 1884 kupuje pivovar se sladovnou rodina Klusáčků. V dalších letech se staly velkou konkurencí moderní pivovary v Českém Brodě, Nymburce a v Kostelci nad Černými lesy. V roce 1900 byl celý objekt přestavěn na sladovnu, která v roce 1992 přešla v rámci restitucí zpět do vlastnictví rodiny Klusáčků. O 20 let později byla uvařena první várka Kounického ležáku a tím po 112 letech obnovena tradice vaření piva v Kounicích.
Autor fotografie: Hana Vrbovcová

Zděný železniční viadukt zvaný Devět kanálů

Zděný železniční viadukt zvaný Devět kanálů byl postaven roku 1844 (stavba trati) z pískovcových a žulových kvádrů. Jedná se o 135 m dlouhý most postavený do mírného oblouku pro dvě koleje na trati Praha-Kolín (-Č. Třebová, Brno), od žst. Úvaly ve směru na Tuklaty přes údolí říčky Výmoly. Rozpětí každého z oblouků je 9m, výška 13m. Úvalský viadukt ve své době patřil mezi pozoruhodné stavby na celé trase Praha–Olomouc. Přestože se jednalo o náročnou stavbu, trvala necelých osm měsíců. K tomuto technickému skvostu sestoupíte z úvalského náměstí ulicí Komenského k Výmole a rybníku Fabrák. K viaduktu je možné se také dostat po ČTZ od úvalského nádraží a Hradešína. Je možné projít mezi dvěma souběžnými oblouky viaduktu.
Autor fotografie: Ing. Vladislav Procházka

židovské památky

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Přistoupimi

Židovský hřbitov v Přistoupimi byl založen v první polovině 18. století. Uchovalo se zde celkem asi 600 náhrobků. Hřbitov sloužil nejen malé židovské komunitě v Přistoupimi, ale rovněž Židům z Českého Brodu a okolí. Poslední pohřby se zde konaly za 2. světové války, je zde pohřbeno 8 žen, které zemřely při transportu vězňů z Osvětimi v lednu 1945. Hřbitov představuje unikátní soubor náhrobků barokního a klasicistního funerálního židovského umění.
Klíče jsou k zapůjčení na obecním úřadě nebo po dohodě na tel. 724191458.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz

Odkaz

technické památky

Vysílač v Liblicích

Dvě věže vysílače v Liblicích (středovlný vysílač, pracující na frekvenci 639 kHz) z roku 1976, vysoké 355 m jsou dominantou širokého okolí Českého Brodu a nejvyššími stavbami v České republice. Trojhranné věže jsou od sebe vzdáleny 120 metrů, oba jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby ALIMAK na spalovací motor, které jezdí až do výšky 350 metrů. Tyto výtahy jsou tak nejvyšší výtahy Česku.
zdroj fotografie: archiv obce Liblice

zříceniny, tvrze

Zaniklá ves a tvrz Dolánky

První zmínka o tvrzi Dolánky (někdy také Staré Doubravčice) pochází z roku 1360, kdy zde byl vystavěl velký klášterní dvůr a mlýn s Doláneckým rybníkem. Tento byl později přejmenován na „Stodola“ a do svého zničení při povodni roku 1889 byl součástí soustavy 9 rybníků na Šembeře. Kolem roku 1564 ves za nevyjasněných okolností zanikla. Dnes jsou z Dolánek ve svažitém a těžko přístupném terénu rozeznatelné především půdorysy několika usedlostí, zejména klášterního dvora a středověké úvozové cesty. Okolní les, který se původně jmenoval Biskupství (dnes nese název po zaniklé vsi Dolánka), rád maloval Antonín Slavíček.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Zaniklá ves a tvrz Lažany

Písemně jsou Lažany, také Nový Dvůr, ves s tvrzí a dvěma hospodářskými dvory, zmíněny roku 1358. Málo vydatný vodní zdroj a celkově nevýhodná poloha vsi způsobily, že ves zanikla nejpozději počátkem 15. století. Název vsi byl odvozen od „lazů“, což znamená „pole u lesa“.
Odkaz

Tvrz ve Vyšehořovicích

Nejstarší zmínka o tvrzi ve Vyšehořovicích je v písemných pramenech k roku 1178. V průběhu 14. a 15. století na tvrzi sídlili vladykové z Vyšehořovic. V roce 1611 připadly Vyšehořovice trvale ke kounickému panství a objekt tvrze byl v následujících staletích využíván pouze k hospodářským účelům. Z tvrze se zachovaly zbytky hranolové věže ze 13. století, obvodové hradby, palác z počátku 15. století a zbytky sgrafitové výzdoby ze 16. století. Současná majitelka areálu tvrze započala s obnovou areálu, který je přístupný veřejnosti při slavnostech vždy 1. víkend v září.
Za zhlédnutí stojí také zřícenina románsko-gotického kostela sv. Martina a nápadná věž goticko-renesanční zvonice se zbytky původní výzdoby. Všechny zdejší historické i přírodní památky přibližuje neoznačená naučná stezka od tvrze ve Vyšehořovicích po pískovcové lomy v Kozovazech – plánek s popisem viz interaktivní mapa na www.posemberi.cz.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Týnice

První a také jediná písemná zmínka o tvrzi v dnes zaniklé obci Týnice je z roku 1437. Týnice byla vypálena za třicetileté války a zničena byla také tvrz, využívaná v té době již pouze k hospodářským účelům. Zničená tvrz pak byla v roce 1723 přestavěna do velké barokní sýpky a v této podobě se dochovala dodnes, byť ve velmi chátrajícím stavu. Zaniklá ves Týnice (Týnec) se poprvé připomíná již k roku 1186, kdy ji český kníže Bedřich daroval pražské komendě johanitů, později patřila k Poděbradům a k přerovskému panství. a od konce 16. století trvale ke Kounicím. Po vypálení se z ní dodnes dochoval pouze dvůr.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Tvrz v Tuklatech

Věžová tvrz v Tuklatech byla nepochybně vystavěna na počátku 14. století. Tuklaty změnily několikrát majitele a tvrz se v roce 1437 označuje jako pustá. Po roce 1668 byla věž tvrze barokně upravena na zvonici. Při této přestavbě byla setřena většina středověkých detailů. Tvrz se tyčí na skalnaté vyvýšenině nad rybníkem, se srázy do tří stran. Stavebně se jedná o velmi úsporný objekt, který se sestával z věže, vystavěné z lomového kamene bez jediného opracovaného kamenného článku, a sroubeného obytného stavení.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Tvrz v Tuchorazi

Nejstarší zmínka o Tuchorazi pochází z roku 1295. Za vlády Václava IV. zde byla vystavěna tvrz. V roce 1451 na říčce Šembeře majitel nechal zbudovat místní rybník. Koncem 15. století proběhla nákladná přestavba na pozdně gotický hrad, jehož pozůstatky jsou mimořádně cennou památkou české gotické architektury. Podstatné části stavby byly na konci 18. století zbořeny, dnes upoutává pozornost především hranolová vstupní věž, na jejímž průčelí je osazena pamětní deska z roku 1477 připomínající majitele a také stavitele hradu. Ve druhém poschodí věže se nachází obytná síň, opatřená pozoruhodnou hvězdicovou klenbou a arkýřovým záchodem (prevétem). Před někdejším vjezdem do hradu se rozprostírá areál hospodářského dvora, který obsahuje unikátně zachovalé (dnes bohužel velmi zanedbané) pozdně gotické objekty z 15. a 16. století.
Věž bývá zpřístupněna okolo 21.8.
Autor fotografie: Hana Vrbovcová
Odkaz

Hradiště Doubravčice

Hradiště Doubravčice „Pusté zámky“ představují jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách. Protáhlý ostroh se strmými svahy se zdvíhá asi 60 metrů nad říčkou Šemberou. Přístupná je pouze od jihu, kde ji přetíná mohutné valové a příkopové opevnění. Hradiště sloužilo nejspíše jako strážní bod nad soutěskou ve spojitosti s obchodní cestou a vyhledáváním nerostných surovin v okolí. Plošina byla osídlena již v mladší době bronzové (1300 př. n.), mohutné opevnění pak vzniklo v pozdní době halštatské (500 př. n. l.). Na opevněné plošině o rozloze 1,3 ha (celk. 13 ha) se v 6. – 8. století usadili Slované a na její výspě byl v roce 1357 založen hrad Šember.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

městské památkové zóny

Český Brod

Brod, celnice a trhová osada s románským kostelem sv. Gotharda, byl založen nad brodem na říčce Šembeře na tzv. Trstenické stezce spojující Prahu s jižní a východní Evropou na přelomu 12. a 13. století. Pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. Z Dražic trhovou osadu Brod na Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu mnoho městských práv. V roce 1315 město obsadili Ronovci a v té době se poprvé uvádí jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla okolo roku 1360 dokončena výstavba města a vystavěny kamenné hradby se třemi bránami. Městští občané si vybudovali poblíž kostela velkou radnici pro městskou radu a soud. V roce 1437 byl povýšen mezi královská města a opatřen dnešním erbem. Ve druhé polovině 15. století přibylo nové opevnění. Hradby obíhal příkop svádějící vodu Šembery a rybníků nad městem. I přes soudobou neúplnost dochovaného opevnění náleží k nejvýznamnějším příkladům městských fortifikací z doby vlády Jiřího z Poděbrad. Do dnešní doby se v historickém jádru města zachovaly veřejnosti přístupné podzemní gotické chodby a sklepy. Městu zchudlému za třicetileté války přinesla rozkvět teprve výstavba železnice v r. 1845.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

památky

Chotouň

Chotouň, proslulá jako rodiště českého zemského patrona a zakladatele sázavského kláštera sv. Prokopa, se poprvé připomíná roku 1249. Svatoprokopský dvůr stojí na místě dvorce, v němž se kolem roku 990 narodil sv. Prokop. Na severním okraji se nachází barokní kostel sv. Prokopa. Jeho stavebníkem byl pověřen slavný Jan Blažej Santini - Aichel. Pověstmi opředená studánka sv. Prokopa s barokní světcovou sochou byla do dnešní podoby upravena v roce 1831. Pozornost si zaslouží několik ukázek lidové architektury ze druhé poloviny 18. a z průběhu 19. století.
Na východním okraji Chotouně leží „Homole sv. Prokopa“, pravěký mohylový hrob velmože z období bylanské kultury v 7. – 6. století př. n. l. Toto místo je koncem (dnes bohužel částečně zaniklé) tzv. Čertovy brázdy, která prochází krajinou v délce 21 km od Sázavy k Chotouni. Podle místních pověstí měl tuto „brázdu“ vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým do pluhu. Zřejmě se může jednat o pozůstatek pravěké či raně středověké úvozové cesty.
Autor fotografie: Karel Mukařovský
Odkaz

Skramníky

První zmínka o obci Skramníky je z roku 1032, kdy kníže Břetislav I. věnoval Sázavskému klášteru vesnici Zkramnyk. Skramníky patřily do husitských válek klášteru, v roce 1436 je obdržel od krále Zikmunda majitel Radimi, jež připadla později panství černokosteleckému.
O dávném osídlení zde svědčí nález germánského hrobu, keltské kultury ze 7. – 6. stol. př. n. l. (doba halštatská až laténská) a pozůstatků slovanského hradiště v místě dnešního kostela.
Při stavbě gotického kostela Stětí sv. Jana Křtitele Sázavským klášterem je použita románská konzola z červeného pískovce se zobrazením hlavy s vypouklýma očima. Na náhrobek na hřbitově, byla využita románská hlavice. Obě památky pocházejí z počátku 12. století, odtud pochází hypotéza, že zde existovala i starší svatyně, jejíž založení se klade do roku 1056. Bližší okolnosti této stavby však nejsou známy. K nynějšímu kostelu náleží také památkově chráněná budova fary.
Bohoslužby se konají druhou a čtvrtou sobotu v měsíci od 16:00 hodin v období platnosti letního času a od 16:30 hodin v období letního času.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Fara

Objekt fary v Tuklatech je díky své neobvyklé architektonické formě unikátem, který nemá v daném prostředí obdoby. V některé literatuře je fara mylně vydávána za zámek, neboť se typově blíží stavbě zámku ve Veltrusech. Pro toto tvrzení však neexistují žádné historické doklady. Stavbu o půdorysu ondřejského kříže s osmibokým středem financovala majitelka škvoreckého panství Marie Terezie z Lichtenštejna. Klenuté přízemí sloužilo původně k hospodářským účelům, reprezentační a obytné prostory byly v patře. Původní vzhled památky značně narušily necitlivé úpravy z 2. pol. 20. století, při nichž byla zbořena většina přilehlých hospodářských objektů včetně části jižního traktu hlavní budovy.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Socha svatého Donáta u Škvorce

Pískovcová socha svatého Donáta byla na poli u Škvorce vystavěna písemným nařízením vévodkyně Marie Terezie Savojské z Lichtenštejnu v roce 1765. Poručila na každém jejím panství na příhodném místě v polích postavit sochu sv. Donáta, patrona proti krupobití, škodlivé bouřce a moru. Okolo zdejší sochy stojí čtyři mohutné lípy malolisté, které mají v obvodu 305, 259, 173 a 349 centimetrů, výšku přes 16 metrů a staré jsou okolo 220 let.
Socha se nachází na někdejší křižovatce důležitých obchodních cest. Ta, která vede na Hradešín, Škvorec a Hostín byla v minulosti odnoží slavnější Trstenické stezky. Ve 14. - 17. století byla tato křižovatka návsí starožitné vesnice Křimín, zaniklé ve třicetileté válce a náležela k blízké tvrzi v Hostíně.

Opodál stojí tuvinským šamanem vysvěcený opentlený šamanský dub. U tohoto dubu se konají mnohé obřadní slavnosti občanského sdružení Šamanská jurta.

zdroj fotografie: O.S. Otevřené Úvaly
Odkaz

naučné stezky

Králičina

Naučná stezka Králičina prochází přírodním parkem Škvorecká obora mezi městem Úvaly, Újezdem nad Lesy a Klánovickým lesem. Je značena atypickými zelenými oválnými šipkami a po trase seznamuje s historií bývalého liechtensteinského panství, s Květnickou studánkou, pozůstatky hrádku Skara a chráněnými rostlinami i živočichy, jež skrývá hluboko zaříznutá údolní niva potoka Výmoly. Na cestě při jihozápadním okraji území přemosťuje Výmolu kamenný dvouobloukový mostek z roku 1842 (někdy nesprávně uváděný jako románský).
Autor fotografie: Hana Vrbovcová



Kounická cesta

Naučná stezka Kounická cesta vede vedlejšími ulicemi Kounic, loukami proti proudu nivy Kounického potoka a po okraji sadu k rybníku Cihelna na západě obce. Trasa je značena zelenobílými značkami NS, nyní se třemi zastávkami. V budoucnu by měla vést horní částí sadu a dorazit k rybníku Cihelna z opačné strany. K rybníku Cihelna bude možné přijít i ze severní strany od pozůstatků vsi Týnice zaniklé za třicetileté války.

zdroj fotografie: O.S. MEZERA

Zahrady

Naučná stezka Zahrady seznamuje nejen s historií Tuchoraze, Tuchorazské hlásky a mlýna, ale také s flórou a faunou rybníků a jejich okolí. Je dlouhá cca 2,5 km, začíná v kempu u Podviničního rybníka (Podviňáku), vede do Zahrad, kolem Mlýnského rybníka a Tuchorazské hlásky na hráz Mlýnského rybníka, kde končí.
Foto: Roman Šulc, www.cestyapamatky.cz
Odkaz

Interaktivní panel Středočeské ovocné stezky

Středočeská ovocná stezka

Středočeská ovocná stezka je 72 km dlouhá tematicky zaměřená stezka mezi Kolínem, Křečhoří u Kolína a Českým Brodem a je značena žlutým dopravním značením pro cyklotrasy s černým jablíčkem. Lze ji dělit na menší úseky s návazností na trať Praha - Český Brod - Kolín. Na trase je umístěno 10 odpočívadel s mapou a informacemi o tradici místního ovocnářství. Ve dvou úsecích, mezi Limuzy a Mrzkami a ve Ždánicích u rybníka Sv. Prokop, jsou osazeny hravé naučné tabule. Trasa je vedena podél sadů a prodejen s celoročním i sezónním prodejem ovoce, moštů, křížal, pálenic a dalších výrobků.
Autor fotografie: Hana Vrbovcová

Údolím Šembery

Naučná stezka Údolím Šembery vede od pivovaru v Českém Brodě okolo sportovního areálu Kutilka, cestou k psímu cvičišti podchodem pod Kolínskou silnicí, na hráz rybníku Podviňák a přes osadu Zahrady údolím Šembery k rozcestí na Šembeře. Zde následuje okruh balvanitým kaňonem Šembery k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember zpět na rozcestí na Šembeře. Panely NS seznamují u pivovaru s jeho historií, dále už s lesním hospodařením a myslivostí. Trasa je značena zelenobílými značkami (v osadě Zahrady pozor na shodné značení s NS Zahrady).
Hrad Šember byl vybudován nad pravým břehem říčky Šembery, na místě pravěkého opevněného halštatsko-laténského hradiště z 5. století př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno i Slovany v 8. století pro svou výhodnou polohu nad obchodní cestou, která procházela podél Šembery. Hrad vybudoval a spravoval až do husitských válek cisterciácký klášter v Klášterní Skalici. Hrad byl pojmenován Schönberg, z čehož se vyvinul dnešní počeštělý název hradu. V roce 1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní Skalici rozbořili husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek jako „Šemberk – zámek pustý“.

Autor fotografie: Hana Vrbovcová
Odkaz




Klepec

Dvojvrch Klepec je ideálním vyhlídkovým bodem na Černokostelecko, Úvalsko a částečně i do Polabí. Zdejší přírodní památku tvoří tzv. „Kamenné stádo“, tvořené skupinami velkých žulových balvanů. Největší je Stoh slámy (výšky 4 metry, průměru 8 metrů, váhy 420 tun), dále Obří záda a Šplíchalův kočár. Působením zvětrávání a korozně erozní činnosti vznikly na svislých částech balvanů žlábkové pseudoškrapy. Na vodorovných se vytvořily oválné prohlubně – skalní mísy, považované některými badateli za obětní pohanské mísy. V chráněným územím prochází naučná stezka, na území jsou dva opuštěné lomy z 19. století, kde se těžila žula na obnovu vyhořelého Národního divadla v Praze, a které dnes tvoří tůně významné jak pro rostlinstvo, tak pro drobné živočichy.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

muzea

Podlipanské muzeum

Podlipanské muzeum v Českém Brodě sídlí v pozoruhodné secesní budově, postavené podle projektu architekta Antonína Balšánka, kterou obklopuje původní zahrada. Muzeum tvoří jednu z dominant historické vilové čtvrti, rozprostírající se na severozápadním okraji města. Muzejní expozice přibližují památnou bitvu u Lipan (30. 5. 1434), slovanská hradiště v Pošembeří a zajímavou orientální sbírku cestovatele Josefa Zounka. Každoročně se zde koná také několik sezónních výstav a doprovodných programů. Otevírací doba: duben – říjen: úterý – pátek: 9.00 – 17.00 hodin, polední přestávka 13.00 – 13.30 hodin; sobota – neděle: 11.00 – 17.00 hodin listopad – březen: pondělí – pátek: 9.00 – 17.00, polední přestávka 13.00 – 13.30 hodin
sobota – neděle: pouze na objednávku, tel. 734 312 039 nebo konigsmarkova@muzeumkolin.cz. 24., 25., 31. prosinec, 1. leden: zavřeno

zdroj fotografie: archiv muzea
Odkaz

Muzeum traktorů a zemědělské techniky

Muzeum traktorů a zemědělské techniky Chotouň je umístěno v původním selském dvoře č.p. 8. Stroje jsou pečlivě a autenticky opraveny, většina z nich je i dnes schopna reálné práce v terénu. Většinu exponátů lze prakticky předvést, některé si také mohou návštěvníci vyzkoušet.
V současnosti je v muzeu k vidění 50 historických traktorů, z nichž je polovina opravena a provozuschopná. Další část expozice tvoří 80 stabilních motorů, z toho třicet je opravených a funkčních. Od cepu k mlátičce se dá nazvat všehochuť drobného zemědělského nářadí – krouhačky, máselnice, odstředivky mléka, potahové pluhy, čističky obilí, elektromotory a další stroje, které jsou též k vidění.
Pavel Víša 00420 607 636 720 - prohlídka možná po tel dohodě – celoročně, pavelvisa@seznam.cz
zdroj fotografie: archiv muzea

přírodní zajímavosti

Lom Chrástnice

Lom Chrástnice u Břežan II je řada opuštěných mělkých lomů porostlých remízem na nízkém vrcholu a východně od nich velký zatopený jámový lom na ordovické křemence, využívaný dnes především ke sportovnímu rybolovu. Na jižní straně lomu se dochoval zbytek těžebního zařízení. Jedná se o naleziště četných zkamenělin celostátního významu.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Lom na Plachtě

Přírodní památka Lom Na plachtě u Třebohostic je jednou z několika mála lokalit na území ČR, kde se vykytuje vzácná kuňka ohnivá. Jde o mělkou pánev, v níž žijí i další druhy žab, mloků a čolků. Samotná pánev je tvořena žulovým podkladem, na kterém roste ojedinělá, velmi pestrá skladba lišejníků a různých skalniček. Pojmenování lomu je podle vrchu Plachta nad obcí Třebohostice, který byl jedním z míst někdejších slovanských bohoslužeb. V minulosti byly v okolí lomu nalezeny žulové kameny s obětními mísami.
zdroj fotografie: archiv Městyse Škvorec

Vyšehořovické kamenolomy

Vyšehořovické kamenolomy U Skal a Kamenná Panna – blíže k Nehvizdům Nehvizdské lomy byly známy již v době Karla IV. Západně od obce se mezi Vyšehořovicemi, Horoušany a Nehvizdy těžil kámen používaný na významných pražských stavbách jako chrám sv. Víta na Pražském hradě, Karlův most, mostecké věže atd. Kamenické řemeslo zde živě žilo ještě v 19. století, kdy se odsud vozil kámen např. na mostní stavby na Labi. V období mezi první a druhou světovou válkou proběhl obrovský boom těžby jílů, jejichž ložiska se zde těží dodnes.
V lupcích (usazeniny vrstev jílovce na dně prehistorického moře) U Skal se při těžbě kamene odkrývaly světově význačné a druhově velmi bohaté zkameněliny pravěké flory. Byla popsána řada nových druhů, které dosud nebyly nikde objeveny. Naleziště patřilo mezi nejvýznamnější z období křídy na světě - zdejší zkameněliny je tak možno nalézt v celé řadě světových muzeí jako Londýn, Drážďany, Vídeň, naše Národní muzeum i jinde. Oblast byla vyhlášena přírodní památkou.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

archeologická naleziště

Slovanské hradiště Tismice

Hradiště Tismice je ze dvou stran chráněno hlubokou roklí, západní strana údolím potoka Bušinec. Tismické hradiště je datováno do 8. a 9. století. Velikost se nejčastěji se uvádí 25 ha. Ve stejné době jako hradiště existovaly na katastru dnešní obce další dvě slovanské osady v poloze Škvorák na levém břehu Bušince a v okolí silnice do Limuz.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Bylany sídliště a bylanská kultura

Bylany vznikly v místech významného pravěkého osídlení. Archeologický průzkum zdejšího pohřebiště z doby halštatské, učiněný v letech 1895 – 1897, vedl k definování „bylanské kultury“, existující v 7. – 5. století př. n. l. Charakteristická je pro ni malovaná keramika, hroby s bohatým inventářem, čtyřkolovými vozy a koňskými postroji. Bylo zde vykopáno více než 50 žárových i kostrových hrobů. Znakem této kultury jsou bohaté nálezy v hrobech tzv. knížecích, které obsahují vozy, či koňské postroje. Mnohé nálezy z Bylan dokládají, že se zde zastavovaly karavany se solí, jantarem a dalším zbožím z “Východu”.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

Hradiště Klučov

Hradiště Klučov – „Na Ptáčku“ vzniklo na strategickém návrší v období neolitu (5000 př. n. l.). V raném eneolitu (4200 př. n.l.) zde byla osada s dlouhou úzkou stavbou neznámého účelu, a sídliště zde existovalo i v období staršího eneolitu (3900 př. n. l.), tzv. kultura keramiky nálevkovitých pohárů, z níž bylo odkryto množství keramiky a kostrové hroby. Návrší bylo důkladně znovu opevněno v době bronzové (2000 př. n. l.) lidem únětické kultury. Nejpozději v 8. století zde vzniklo velké slovanské, raně středověké hradiště. Na počátku 9. století byl opevněn i prostor bývalého předhradí. Objeveny byly zbytky mohutné brány s šestibokou věží, po jejíchž stranách vznikly dva úzké průchody. Hradiště zaniklo násilně kolem poloviny 9. století a zřejmě padlo za oběť rozšiřující se moci kouřimských knížat.
zdroj obrázku: www.cestyapamatky.cz
Odkaz

Slovanské hradiště Přistoupim

ýznamné slovanské hradiště Přistoupim „Svatováclavské šance“ je ze tří stran chráněno strmými svahy Jalového potoka. Nalezené zlomky raně středověké keramiky řadí počátek hradiště na konec 8. století, hlavního rozkvětu dosáhlo v průběhu 9. století. Celková opevněná plocha dosahuje až 20 ha. Místní tradice klade na přistoupimské hradiště setkání k boji vojska knížete Václava s vojskem kouřimského vládce Radslava, kdy Radslav „přistoupil“ na Václavovy podmínky a k boji nedošlo.
Autor fotografie: Roman Šulc – cestyapamatky.cz
Odkaz

kontejnery separovaného odpadu

Kontejner na elektroodpad

goif wehfuwe fhwef weiuf iwehfow